Lewis & Short

prō-vŏlo, āvi, 1, v. n., to fly forth.

  1. I. Lit., Plin. 10, 58, 79, § 159: apes, id. 11, 18, 19, § 62.
  2. II. Transf., to hurry or hasten forth, to rush out (class.): capillo passo in viam provolarunt, Quadrig. ap. Gell. 2, 19, 8: subito omnibus copiis provolaverunt, Caes. B. G. 2, 19, 6: in primum infestis hastis provolant duo Fabii, Liv. 2, 46 fin.; cf. id. 3, 62 fin.: ad primores provolat, id. 1, 12: formicae provolant, Plin. 11, 31, 36, § 111.
    Of things: sonitus provolat ictu, flies forth or out, Lucr. 6, 294.